Facebook



English
  • O PROJEKTU
  • METODY
  • NÁŠ TÝM
  • AKTUALITY
  • FOTOGALERIE
  • KONTAKT
  • O PROJEKTU




    Archeologie z nebe. Analýza a prezentace fondů dálkového průzkumu na Moravě a ve Slezsku


    Podpořeno programem aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI II) Ministerstva kultury ČR s označením DG18P02OVV058

    Dálkový průzkum včetně letecké archeologie patří k nejdůležitějším způsobům získávání informací o archeologických lokalitách a historických památkách. V archivech archeologických institucí na Moravě a ve Slezsku se v posledních dvou desetiletích akumulovalo velké množství leteckých fotografií a souvisejících dat, ale doposud neproběhlo jejich standardní vyhodnocení a trvalé zajištění. Projekt si klade za cíl zachovat tento fond pro budoucnost standardizovat metody sběru a zpracování dat dálkového průzkumu, odborně popsat obsah leteckých snímků, provést revizi vybraných lokalit v terénu, jakož i zpřístupnit fond odborné i laické veřejnosti. Ke zpracování leteckých snímků budou použity softwarové aplikace infrastruktury Archeologický informační systém ČR (AIS CR), která se v současné době stává jednotnou platformou pro sběr, správu a prezentaci terénních archeologických dat v ČR. S výsledky projektu bude veřejnost seznámena výstavou v Moravském zemském muzeu a prostřednictvím webové aplikace. Výsledky projektu usnadní přístup veřejnosti k informacím a umožní provádět revizi stavu památek na základě dat různého stáří, což povede k pochopení procesů jejich změny. Výsledky projektu budou využity k aktualizaci Státního archeologického seznamu ČR (SAS ČR), který představuje databázi území s archeologickými nálezy a je poskytován složkám státní a veřejné správy pro zabezpečení ochrany kulturního dědictví. Na projektu spolupracuje většina institucí, jež se na Moravě či Slezsku významně podílely na leteckém průzkumu archeologických a historických památek ( ÚAPP Brno , Archeologický ústav AV ČR Brno, NPÚ). Archeologický ústav AV ČR Praha zajistí implementaci nástrojů AIS CR a proškolí členy týmu v jejich užívání.




    CÍLE PROJEKTU




    Dílčí cíl 1. Zachování dat
    etapa 01 Digitalizace negativů

    V projektu je cíleno na zachování a využití poznatků, které jsou momentálně již nashromážděny v archivech zúčastněných institucí Ústavu archeologické památkové péče Brno, v. v. i. (dále ÚAPP Brno), Archeologického ústavu AV ČR, Brno, v. v. i. (dále ARÚB) a Národního památkového ústavu (dále NPÚ). ).
    /V současné chvíli se jedná o více než 30 tisíc leteckých snímků, které mnohdy neexistují v jiné nežli fyzické podobě negativů a diapozitivů, což je případ především ÚAPP Brno, kde systematická, dlouhotrvající a průkopnická aktivita v letecké archeologii byla přerušena úmrtím Ing. Miroslava Bálka. K hlavním cílům projektu proto patří tyto snímky zachovat (převést do digitálního formátu a externě zálohovat) a maximálně využít jejich informačního potenciálu tzn. odborně analyzovat jejich obsah (dále navazuje dílčí cíl 3). Data, která existují pouze ve fyzické podobě, budou kvalitně digitalizována. Všechna existující data pro Moravu a Slezsko budou externě zálohována na novém serveru na Archeologickém ústavu AV ČR, Brno, v. v. i./


    Dílčí cíl 2. Standardizace evidence a analýzy dat
    etapa 02 Workshop evidence a analýza dat DPZ, 06 Testování a příprava transferu dat do SAS, 07 Transfer dat do SAS a 08 Tvorba Metodiky

    Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. (dále ARÚP) nabízí pro práci s leteckými daty softwarovou aplikaci Archeologická mapa ČR, která je jádrem infrastruktury Archeologický informační systém ČR a v současné době se stává jednotnou platformou pro sběr a správu terénních archeologických dat. ARÚP dále garantuje proškolení pracovníků ostatních zúčastněných institucí v práci s nástroji AIS CR v oblasti evidence a analýzy dat z leteckého snímkování a dálkového průzkumu (viz návaznost na jiné projekty - bod 3 této kapitoly). Společná práce v AIS CR umožní celorepublikovou (i celoevropskou) synchronizaci a odkazování na další data, která jsou již v AIS CR zanesena.
    /Například pokud archeologicky pozitivní plocha snímaná v 80. letech minulého století je dnes již zastavěná, bude možno dohledat informace o provedeném archeologickém výzkumu společně s fotografiemi z leteckého snímkování. Toto komplexní řešení výrazně zjednoduší vyhodnocování archeologických dat v rámci vědeckého výzkumu i péče o archeologické dědictví. ARÚP v projektu garantuje proškolení v softwaru AMČR, v modulu pro správu, evidenci a analýzu dat z leteckého snímkování a dálkového průzkumu. Tímto bude zajištěna maximální integrita systému a synchronizace dat. ARÚP v současné době spouští také jednotnou platformu pro evidenci terénních archeologických dat, která souvisí s aktuální i plánovanou rolí Archeologických ústavů v památkové legislativě. Prostřednictvím softwaru AMČR lze efektivně evidovat lokality zachycené na leteckých snímcích a popisovat obsah leteckých snímků komplexními metadaty. Pro širší odbornou i neodbornou veřejnost slouží rozšiřující modul AMČR s názvem Digitální archiv AMČR. V rámci projektu budou dostupné nástroje dále rozšiřovány tak, aby v souladu s vytvářenou metodikou pokryly potřeby projektu a došlo k zefektivnění práce s leteckými snímky v rámci AMČR./
    Výsledkem této části projektu bude naplnění databáze AMČR daty svázanými s leteckou archeologií na Moravě a ve Slezsku. Která bude možno komparovat s daty z Čech. Dalším výsledkem tohoto dílčího cíle bude certifikovaná metodika „Dobrá praxe v evidenci a analýze dat DPZ v archeologii“, kterou vytvoří ARÚP s účastí NPÚ. Drtivá většina dat zpracovávaných v rámci projektu nefiguruje ani v databázi Státní archeologický seznam (dále SAS ČR) spravované NPÚ. V tomto dílčím cíli tak dojde také k implementaci zpracovaných dat z AMČR do SAS ČR (díky spolupráci mezi ARÚP a NPÚ).


    Dílčí cíl 3. Analýza archivních dat
    etapa 03 Analýza archivních let. snímků

    Analýza dat bude probíhat na jednotlivých zúčastněných institucích. Základním krokem je definice lokalit zjištěných na leteckých snímcích a jejich označení jedinečnými a persistentními identifikátory. Lokality budou zaneseny do mapové vrstvy AMČR pomocí mapového modulu využívajícího nástroje GIS. K takto vymezeným lokalitám budou následně připojeny letecké snímky, které budou jednotlivě popsány podrobnými metadaty. U každé skupiny snímků budou charakterizovány podmínky během jejich vzniku. Na každém snímku budou podle ustálené metodiky (např. Gojda et al. 2000; Gojda (ed.) 2004; Šmejda 2009; Gojda – Čulíková 2015; Gojda 2017) identifikovány a popsány příznaky signalizující archeologické objekty. Snímky z významných lokalit budou rektifikovány, aby je bylo možno plošně zobrazit v mapě. Díky této analýze budeme schopni identifikovat památky v prostoru a podniknout kroky k jejich další ochraně.
    /Archivní snímky umožní srovnání stavu památek během dlouhého časového horizontu, sledování proměn krajiny a pozorování změn v jejím managementu. Výsledným produktem této části projektu je analyzovaná data předat odborné i laické veřejnosti, a to ve formě specializované odborné databáze zveřejněné v Digitálním archivu AMČR (dále na tento cíl navazuje dílčí cíl 5). Analyzované archivy leteckých snímků s archeologickými lokalitami výrazně obohatí naše současné znalosti o sídelní struktuře ve všech prehistorických i historických obdobích. Analýza dat bude probíhat v jednotlivých zúčastněných institucích podle výše zmíněné metodiky. Budou charakterizovány letové podmínky pro jednotlivé série snímků a pro každý samostatný snímek identifikovány a popsány příznaky signalizující archeologické objekty, rovněž budou snímky co nejpřesněji lokalizovány. U vybraných snímků budou archeologické příznaky rektifikovány, aby je bylo možno plošně zobrazit v mapě. Aplikovaným výsledkem tohoto dílčího cíle je populárně-naučná interpretační mapa a metodika, která bude popisovat dobrou praxi ve správě, evidenci a analýze leteckých snímků a dat z DPZ v archeologii./


    Dílčí cíl 4. Ověřování lokalit s archeologickým potenciálem a revize stavu památek a archeologického dědictví
    etapa 04 Ověřování vybraných lokalit a 05 Analýza nových dat DPZ

    Po předběžném průzkumu v archivech víme, že existují letecké snímky, které nevznikly za ideálních letových nebo klimatických podmínek či se na daném místě projevují geologické danosti, jež zkreslují indikátory archeologických objektů. Dílčí cíl 4 má za úkol analyzovaná archivní data, u nichž nebyla identifikace archeologických objektů zcela úspěšná, ověřit. Pokud se lokality projeví jako archeologicky pozitivní, bude toto zjištění zaneseno do databázového systému a v budoucnu se s tímto územím bude moci podle této informace zacházet.
    /Archeologicky sporné lokality budou ověřovány nedestruktivními nebo málo destruktivními metodami. Mezi nedestruktivní metody budou zařazena geofyzikální měření (např. Křivánek 2004). Málo destruktivní metody budou zastoupeny v podobě systematických povrchových sběrů (např. Kuna 2004), průzkumem detektorem kovů a odběru půdních vzorků pomocí vrtů pedologickým vrtákem a jejich následná geochemická analýza (spektrometrie ICP MS, XRF). Pokud bude v půdních vzorcích nalezen vhodný materiál k datování, bude analyzován (AMS radiokarbonové datování). Srovnání obsahu archivních snímků se současným stavem lokalit a památek umožní revidovat jejich stav během dlouhého časového horizontu. Analýza archivních snímků s archeologickou tématikou bude probíhat také mimo mateřské instituce projektu např. na Vojenském geografickém a hydrometeorologickém úřadě v Dobrušce nebo přes webový portál resortu Životního prostředí (http://kontaminace.cenia.cz/), kde jsou dostupné snímky z komunistické éry našich zemí. Výsledkem této části projektu budou odborné recenzované články v periodicích nebo sborníku z plánované konference. Ověřování lokalit bude koordinováno z ÚAPP, tak aby nedošlo ke křížení zájmových území jednotlivých institucí a také aby bylo maximálně efektivní./


    Dílčí cíl 5. Prezentace a popularizace
    etapy 09 Konference, 10 Workshop o DPZ pro studenty vysokých škol, 11 Krátkometrážní dokument o DPZ v archeologii a 12 Výstava „Archeologie z nebe“

    Posledním v řadě, ale ne ve významu, je dílčí cíl 5. Prezentace a popularizace výsledků projektu. Zde se řešitelský tým zaměří na laickou i odbornou veřejnost. Pro obě skupiny bude vytvořena výstava „Archeologie z nebe“, která bude představovat nejnovější metody a trendy v letecké archeologii a DPZ, archeologické lokality a historické památky snímané výhradně z výšky i např. lokality, které byly pomocí letecké archeologie objeveny a došlo k jejich exkavaci. Letecká archeologie a DPZ bude představena v interaktivní, zábavné a pro neodborníka vstřebatelné formě. Odborníci si přijdou na své při představení nových lokalit nebo při seznámení s v projektu využívanými metodami. K výstavě bude vytvořen kritický katalog. Dále bude pro širokou veřejnost zpřístupněna interaktivní webová aplikace (mapa) s leteckými snímky, kde bude uveřejněna většina leteckých snímků. V aplikaci bude možné vyhledat snímky podle lokalit, katastrů, geografické polohy atd., ale též podle dalších kritérií (autor, typ nálezu, datum snímkování atd.). Pro tyto účely bude použita již existující aplikace Digitální archiv AMČR, která bude v případě potřeby rozšířena o nové funkcionality. V rámci projektu bude zpracována metodika dobré praxe evidence a analýzy dat letecké archeologie a DPZ a návod k použití příslušných částí infrastruktury AIS CR odbornou i laickou veřejností. Stránky určené veřejnosti budou mít i cizojazyčnou (anglickou) mutaci.
    /Výstava „Archeologie z nebe“ bude představovat nejnovější metody a trendy v letecké archeologii a DPZ, archeologické lokality a historické památky snímané výhradně z výšky i např. lokality, které byly pomocí letecké archeologie objeveny a došlo k jejich exkavaci. Výstava bude mít interaktivní formu, aniž by to snižovalo její informační obsažnost. Součástí výstavy budou: velkoformátové fotografie, laserové snímky, satelitní snímky, 3D tisky, nálezy z letecky zachycených archeologických lokalit, které byly později zkoumány terénním odkryvem, dioramata a víceúrovňové rekonstrukce lokalit na základě známých archeologických situací, panely s texty (včetně anglické mutace), video koutek s promítáním nově vzniklého dokumentu o letecké archeologii a průlety nad archeologickými lokalitami snímané dronem, exponáty k ohmatání, obrazovky s mapami a rozšiřujícími informacemi a dětský koutek. V rámci odborné prezentace bude pořádána konference Letecká archeologie a DPZ ve střední Evropě. Cílem této konference je sdělit odborné veřejnosti průběžné výsledky projektu, předat získané know-how a nová fakta a diskutovat je. Z konference vyjde tematický sborník. Pro novou generaci odborníků (studenty vysokých škol, oboru archeologie) budou pořádány edukační workshopy „Letecká archeologie a DPZ“, a to v Olomouci a Znojmě. Projekt tak podává ucelený návrh na maximální využití leteckých snímků a DPZ v archeologii pro území Moravy a Slezska. Na prezentaci a popularizaci projektu se podílí všechny zapojené instituce./

    Literatura k tématu:

    BECKER, H. (ed.) 1996: Archäologische Prospektion. Luftbildarchäologie und Geophysik, Arbeitshefte des Bayerischen Landesamtes für Denkmalpflege (München), Band 59.
    BEWLEY, R. 2002: Aerial Survey: Learning from a Hundred Years of Experience? In: Bewley, R. – Raczkowski, W. (eds.), Aerial Archaeology. Developing Future Practice, NATO Science Series. Amsterdam – Berlin – Oxford – Tokoy – Washington, DC (IOS Press), s. 11-18.
    ČIŽMÁŘ, M. 2013: Dokumentace archeologických památek. In: K. Geislerová – D. Parma (eds.), Výzkumy – Ausgrabungen 2005 – 2010. Brno, s. 192-202.
    DONEUS, M – MAYER, C. 2001: GIS - based Archiving of Aerial Photographs and Archaeological Sites. In: M. Doneus – A. Eder Hinterleitner – W. Neubauer (eds.), Archaeological Prospection. Fourth International Conference on Archaeological Prospection Wien (Austrian Academy of Sciences). Wien.
    GOJDA, M. 2003: Letecký průzkum a identifikace komponent sídelních areálů prostřednictvím porostových příznaků: metodické poznámky. In: L. Šmejda – P. Vařeka (eds.), Sedmdesát neustupných let. Sborník k životnímu jubileu prof. E. Neustupného. Plzeň, s. 64-73.
    GOJDA, M. 2004: Letecká archeologie a dálkový průzkum. In: M. Kuna (ed.), Nedestruktivní archeologie: teorie, metody a cíle. Praha, s. 49-115.
    GOJDA, M. (ed.) 2004: Ancient Landscape, Settlement Dynamics and Non-Destructive Archaeology. Czech research project 1997-2002. Praha.
    GOJDA, M. 2010: Vývojové trendy dálkového průzkumu v archeologii střední Evropy. In: Gojda (ed.), Studie k dálkovému průzkumu v archeologii, Plzeň, s. 8-12.
    GOJDA, M. 2017: Archeologie a dálkový průzkum. Historie, metody, prameny. Praha.
    GOJDA, M. – ČULÍKOVÁ, L. 2015: Archive of aerial photographs, in: Kuna, M. (ed.): Structuring Archaeological Evidence. Prague: Institute of Archaeology, Czech Academy of Sciences, s. 89-98.
    KUNA, M. 2004: Nedestruktivní archeologie: teorie, metody a cíle. Praha.
    ŠMEJDA, L. 2009: Mapování archeologického potenciálu pomocí leteckých snímků. Plzeň.



    Harmonogram etap projektu:

    01 Digitalizace negativů 3/2018 - 12/2019
    02 Workshop evidence a analýza dat DPZ 6/2018
    03 Analýza archivních let. snímků 9/2018 - 3/2021
    04 Ověřování vybraných lokalit 3/2019 - 10/2021
    05 Analýza nových dat DPZ 6/2021 - 6/2022
    06 Testování a příprava transferu dat do SAS 9/2018 - 3/2020
    07 Transfer dat do SAS 4/2020 - 8/2022
    08 Tvorba Metodiky 1/2019 - 8/2021
    09 Konference 2/2020 - 9/2021
    10 Workshop o DPZ pro studenty VŠ 3/2020 - 8/2020
    11 Krátkometrážní dokument o DPZ v archeologii 5/2020 - 1/2020
    12 Výstava „Archeologie z nebe“ 1/2021 - 6/2022